Holky šplhají do kopce, je vedro. Koketka shazuje batoh a sedá si na zem, je celá zpocená. Terka vytahuje pití, Kája si sedá naproti Koketky.
Dialog:
Koketka: Teda já už mám dost, měli jsme jít po té značce.
Pája: Hele neboj, tohle tam určitě vede, vždyť to bylo v průvodci a ta paní (pán) to taky říkala.
Terka: No ale už bysme tam měli dávno být.
Kája: Holky já jdu čurat. (odchází do lesa)
...
Z lesa volá Kája: Hele není to náhodou takovej bílej kostel s hřbitovem kome sebe ve tvaru hvězdičky?
Pája: Jo to je ono!
Kája: tak ten je na pritějším kopci!
Terka a Koketka se podívají vražedným pohledem na Páju, ta z kapsy vytáhne bonbóny a se snahou zachránit holý život jim je nabídne...
bonbony
(Rheesa, 2. 3. 2009 9:32)